Vesmírný výtah - Když vznikne, změní lidstvo.
26.09.2012
S myšlenkou vesmírného výtahu si hraje hlavně NASA – ale výzkum v tomto oboru jde vpřed opravdu šnečím tempem. Proto se japonská korporace Obayashi rozhodla, že když to nezvládne stát, vezme to do vlastních rukou. Její plán je odvážný: výtah by měl stát do roku 2050.
Na začátku března společnost představila své plány. Na zemi vybuduje základnu, ve výšce36 000 kilometrůnad zemí vesmírnou stanici propojenou se Zemí výtahem. Dál do vesmíru by se měl táhnout kabel, který ve výšce96 000 kilometrů nad povrchem propojí vesmírnou stanici s protizávažím. To bude udržovat výtah i se základnou vždy ve stejné pozici vůči Zemi.
Jak to funguje?O jak obrovských vzdálenostech se bavíme, nejlépe dokládá fakt, že Měsíc je od Země vzdálený384 403 kilometrů– kabel se tedy potáhne do čtvrtiny této vzdálenosti. Japonci plánují, že by výtah měl sloužit především jako turistické lákadlo; mohli by pomocí něj dopravovat do vesmíru až 30 cestujících současně. Výtah by se měl pohybovat rychlostí200 kilometrů za hodinu. I tak by cesta trvala až osm dní. Pohled z okna výtahu však bude tak dechberoucí, že to asi nebude nikomu z cestujících vadit.
Samozřejmě, že možnosti vesmírného výtahu jsou mnohem větší než jen pouhé vození turistů do vesmíru. Nejdříve se ale podívejme na to, jak by takový vesmírný výtah vůbec fungoval. Princip je vcelku jednoduchý. Pokud vznikne ve vesmíru stavba, jejíž těžiště bude na geostacionární dráze, není potřeba, aby ji něco drželo – postará se o to gravitace. Nechceme vás zaplavovat technickými detaily, najdete je třeba na výborných českých stránkách.
Proč stavět výtah?
Hlavní výhodou by bylo to, že by se před lidstvem opravdu otevřela cesta do vesmíru. Stejně jako středověké přístavy byly bránou k jiným světadílům, mohly by vesmírné výtahy pomoci člověku, aby pokračoval ve své pouti dál, k planetám. Podle studie doktora Bradleyho Dr. Edwardse by fungující vesmírný výtah mohl zcela změnit způsob, jak cestujeme do vesmíru.
Zatímco dnes stojí vynesení jednoho kilogramu do vesmíru asi 20 000 dolarů, s jediným vesmírným výtahem by tato cena mohla klesnout na 200 dolarů – a v případě více výtahů dokonce na 10 dolarů za kilogram. Detailnější popis najdete v tomto článku. To by znamenalo nejen značnou úsporu v telekomunikačním průmyslu, ale především by pak šly z oběžné dráhy relativně velmi lacino vypravovat expedice k dalším tělesům v naší sluneční soustavě. Mohly by se tak velmi rychle splnit sny o solárních elektrárnách na oběžné dráze, misi na Mars a třeba i stálé stanice na jiných planetách.
Problémy, samé problémy
Tedy, pokud vůbec tento projekt vznikne. Obayashi si zatím ani netroufám odhadovat, kolik by tento projekt stál. Výše zmíněný Dr. Edwards tvrdí, že výstavba výtahu by mohla přijít asi na 10 miliard dolarů – což je poměrně nízká částka. Problém je v tom, že zatím nemáme technologie, které by vydržely extrémní podmínky výtahu. Dlouho to vypadalo, že myšlenka vesmírného výtahu je odsouzená k živou jen ve vědeckofantastických románech. Ani teoreticky si totiž nikdo nedokázal představit, z čeho by měl být nosný kabel dlouhý 96 000 kilometrů. Musí být lehký a přitom extrémně pevný. Jenže veškeré existující materiály, pokud by byly použité, by se přetrhly vlastní váhou…
Všechno se změnilo v 90. letech 20. století, kdy jeden japonský fyzik přišel s myšlenkou uhlíkových nanotubiček. Teoretické studie a později i experimenty potvrdily, že tento materiál je dostatečně pevný – problém je v tom, že nejdelší lano z něj vyrobené má délku jen několik milimetrů…